mandriva-linux-one-2010-spring
wwCo nám přináší nejnovější verze distribuce Mandriva Linux s označením 2010 Spring? Více jak dva měsíce jsem tuto verzi testoval a zkoušel. Krom velkého množství nahlášených (a následně opravených) chyb byl důvod dvojí – první: s Ivanem Bíbrem připravuji další knihu k Mandriva Linuxu, a poté chci přinést co nejkvalitnější recenzi pro vás, stejně jako v dřívějších verzích. A co kvalita? Pro ty nejvíce netrpělivé řekněme: výborná, snad nejlepší, co kdy z firmy Mandriva S.A. vyšlo. Vydání bylo dokonce odloženo o více jak měsíc a mimo plán byla vydána ještě jedna testovací verze – verze RC2 – a to jen proto, aby bylo vše, pokud možno, bez chyb.
Firma Mandriva S.A., sídlící ve francouzském městě Paříži kousek od Centre national d’art et de culture Georges-Pompidou v zemi baget, krásných žen a revolucí, připravuje a vydává další verzi linuxové distribuce Mandriva Linux. Tentokrát, pokud by vás zajímala jen čísla, ve zkratce: KDE ve verzi 4.4.3 a GNOME v nejnovější 2.30 (již s možností vyzkoušet si nový koncept GNOME-Shell). Od minulé verze se opět rozšířil počet balíčků v repozitářích asi o 200. Ke všemu se ovšem postupně dostaneme.
Abychom měli s čím pracovat – instalace
Už v minulé verzi jsem psal o propracovaném instalátoru, ve kterém se pouze upravují drobnosti a přidávají nové funkce. Bohužel na tehdejší novinku – účet hosta – nebyl instalátor a následně správce uživatelských účtů zcela připraven, a tak nastaly některé problémy. V tuto chvíli je ovšem instalátor opraven a instalace proběhne zcela bez problémů a hladce.
Konečně byly vyslyšeny hlasy ohledně instalace z verze ONE, kdy není nutné spouštět live CD, protože možnost instalace je přítomná již v boot nabídce.
Již v minulé verzi bylo možné nechat nově vytvořené oddíly šifrovat, a to s jedinou výjimkou oddílu, na kterém se nacházel adresář /boot. Toto omezení (na oddíl /boot) stále platí, ovšem nyní při tvorbě šifrovaného oddílu je možné určit si, jaký souborový systém bude v šifrovaném oddílu skryt. Můžete tedy šifrovat ext3 či ext4, ale také FAT nebo ReiserFS.
Samotná instalace probíhá naprosto dle mých představ – po zvolení jazyka a odsouhlasení smlouvy nastavíte rozdělení disku, kde máte k dispozici několik přednastavených možností. V případě automatického rozdělení disků vždy dostanete první oddíl kořenový /, dále bude SWAP. Další dělení bude záležet na velikosti disku a několika dalších parametrech, ovšem nejspíše bude na zbytku diskového prostoru oddíl s /home. Při volbě vlastního rozdělení disku budete mít možnost si vše přizpůsobit k obrazu svému.
Poté již buďto využijete předdefinované volby prostředí včetně přidružených balíčků (KDE4 / GNOME), anebo vlastní volbu skupin balíčků k instalování (Kancelářské balíčky, Dokumentace či balíčky pro vývojáře…).
Po překopírování balíčků na disk nastavíte uživatelské účty, jako vždy je nutné zadat heslo roota a vytvořit aspoň jednoho uživatele. Dále je možné deaktivovat účet pro hosta (právě nefunkčnost této možnosti deaktivace dělala v minulé verzi nemalé problémy) – ten je možné poté doinstalovat z Ovládacího centra Mandriva Linuxu na několik klepnutí myší. Obvyklá možnost finálního nastavení a instalace je hotová.
V čem pracovat – novinky v grafických prostředích
O nejnovějších verzích grafických prostředích KDE a GNOME – 4.4.3 a 2.30.0 – toho bylo napsáno více než dost, například článek o KDE4 od Vojty Zeiseka nebo recenze GNOME od Jirky Eischmanna. Ovšem každá distribuce si grafická prostředí upravuje silně k obrazu svému.
Mandriva Linux byl vždy uváděn jako distribuce s nejlépe udělanou integrací grafického prostředí KDE. Na rozdíl od projektu Ubuntu, které se soustředí pouze na GNOME, Mandriva nezapomíná ani na další grafická prostředí – vedle GNOME tak v repozitářích najdete i Xfce, LXDE, E17 a velké množství dalších, přičemž jsem při testování nenašel žádné, které by bylo nasazeno problémově.
KDE – porevoluční evoluce
Ve verzi 2009.0 (tedy již pět verzí zpět) bylo nasazeno jako výchozí grafické prostředí KDE 4, což vyvolalo nemalé rozpaky. Byl to veliký krok kupředu a jako takový nezůstal bez reakcí. Bylo následně napsáno mnoho kladného i záporného.
Ovšem už od verze KDE 4.1.3, která byla přítomna na našich instalačních DVD ke knize Mandriva Linux 2009 CZ, bylo prostředí KDE 4 použitelné a následně jen a jen lepší. V tuto chvíli je KDE ve verzi 4.4.3 (a velice brzy bude aktualizováno na verze 4.4.4.).
První velice výraznou vlastností této řady KDE 4.4.x je tzv. Netbook plasma – uspořádání plochy, která je bez panelů a klasické Mandriva Menu se svým způsobem nachází na samotné ploše, jak je vidět na obrázku. Bohužel toto nastavení mě trochu zlobilo a sice zřídka, ale přesto na rozdíl od klasického plasma desktopu, zatuhlo.
Nový typ plasmy pro Netbooky
Druhá změna chování je umísťování oken. Pokud chytnete kurzorem okno za horní informační pruh a přesunete ho k pravému/levému kraji obrazovky, upraví se velikost tohoto okna na polovinu obrazovky. Je to chování známé například z Windows a nejspíše po tom byla sháňka. Pokud takto umístěné okno přesunete, změní se jeho velikost opět na původní rozměr.
Další krok kupředu je možnost instalovat nejrůznější rozšíření programů na několik klepnutí myší podobně jako dříve motivy plasmy anebo vzhled KDM. Rozhraní GetHotNewStuff spolupracuje se soubory na adrese https://KDE-files.org, odkud jednoduše stáhnete velké množství dat. Z dalších aplikací KDE budu jmenovat již jen Gwenview. Sám jsa amatérským fotografem, jsem byl jeho chováním poměrně mile překvapen, protože dokázal sám stáhnout fotografie z mého fotoaparátu Canon, se kterým mívají jiné programy čas od času problém.
Automatické umístění okna na polovinu obrazovky
Další kus práce byl udělán na KDM, které má nyní mít přímou podporu pro ověření na základě otisku prstu. Druhá novinka je v provázání KDM s DrakX11, tedy s programem pro nastavení X serveru. Pokud X server nenaběhne (například problémové nesvobodné ovladače), tak se rovnou spustí DrakX11 pro nastavení aspoň ovladače VESA. Bohužel KDM má jedno značně nešťastné nastavení, zvláště pokud používáte přepínání mezi virtuálními terminály tty[1-7], protože KDM se spouští na tty8. Pokud neopustíte grafické prostředí, nic nepoznáte. Ovšem při přecházení do textové konzole a zpět bude tato změna značně nepříjemná. Co jsem ovšem našel, tak se o tom ví a má se to řešit – je to problém integrace KDM a startovací obrazovky Plymouth bootsplash. Já sám jsem to vyřešil nainstalováním správce GDM, který pracuje na tty7, jak jsme všichni zvyklí.
GNOME – náznaky revoluce
GNOME je ve svém posledním vydání (2.30) před přechodem na verzi 3.0. V tuto chvíli vývojáři pracují především na vyčištění systému GNOME a GTK od starých knihoven a odlehčení GNOME jako takového.
Nemyslím si, že rozdíl mezi GNOME2 a chystaným GNOME3 bude tak markantní jako mezi KDE3 a 4, leč přesto přinese GNOME 3 novinku ve formě GNOME-shellu, tedy nového GUI rozhraní. Toto je sice chystané až pro GNOME 3, ale již nyní si jej můžete vyzkoušet – nainstalováním balíčku gnome-shell. Bude mezi grafickými prostředími GNOME3preview – tedy GNOME-shell. Počítejte ovšem s tím, že to je pouze vývojová verze pro nahlédnutí, takže např. vzhled by se měl ještě upravovat, stejně jako funkčnost a rychlost by se měla výrazně zlepšit. Uvidíme, jak moc to bude pro uživatele tohoto grafického prostředí – většinou silně konzervativně smýšlející – překousnutelné, a kolik z nich uteče například k projektu Xfce.
Gnome-Shell je nová koncepce v GNOME
Největší změny v GNOME se tak více než ve vlastním prostředí, udály v programovém vybavení, které GNOME poskytuje. Jen ve zkratce vyjmenuji například GNOME-Color-Manager pro správu ICC barevných profilů, aby barvy vždy vypadaly věrohodně anebo to, že souborový správce Nautilus má nyní možnost použití dvou panelů tak jako jeho Qt4 příbuzný Krusader.
Co se GNOME rozhodně upřít nedá, je počeštění, kde snad všechny aplikace mluví (píší) krásnou češtinou, za to vděčíme překladatelům pod vedením Jirky a náleží jim velký obdiv.
KDE tak dobře přeložené zdaleka není. Je to jednak tím, že opravdu neuvěřitelným tempem vznikají nové a nové programy a jednak výrazným nedostatkem kvalitních překladatelů. Dle Jirky většina překladatelů z GNOME používá Ubuntu a s Qt4 aplikacemi nechce mít nic společného. Proto neustále platí zájem o překladatele!
Ani ryba, ani rak – aneb aplikace, co nikam nepatří
Existuje velké množství aplikací, které nepatří ani do projektu KDE a ani do projektu GNOME (a ani jiných grafických prostředí, abych byl přesný). Největší takovou aplikací (nebo spíše celým balíkem aplikací a programů) je projekt TeXu, konkrétně TeXová distribuce TeTeX, která byla nasazena v nové verzi TeTeX 3. Až na jeden (o to ovšem hlasitější) hlas jsem nenašel nikoho, kdo by měl s tímto problémy. Také se konečně začalo pracovat na modernější distribuci TeXu – TeXLive, který snad bude v nejnovější verzi 2009.
Stejně tak je nasazena nejnovější verze kancelářského balíku OpenOffice.org ve verzi 3.2, která oproti dřívější verzi vylepšila především rychlost startu systému: OpenOffice.org 3.2 a jeho nové vlastnosti.
Významný nový balíček je chromium-browser, poskytující prohlížeč Chromium, tedy open source software základ pro Google Chrome. Druhý dostupný prohlížeč je Opera, která se objevila v repozitářích Non-Free, protože se nejedná o projekt s otevřenými zdrojovými kódy. Poslední z internetových prohlížečů – Firefox – snad není třeba představovat, protože ten je v Mandriva Linuxu již nějakou dobu přítomen jako výchozí prohlížeč.
Každý má rád koledy... zvláště v přehrávači Clementine
Krom těchto velkých programů je v novém Mandriva Linuxu spousta menších, ale přesto významných. Například velký hit poslední doby – přehrávač Clementine, tedy port starého Amaroku 1.4 v nové grafické knihovně Qt4, o kterém jsme taky psali.
Pro správu financí je opět přítomen program KMyMoney, tentokráte již konečně hotov a přepsán do Qt4 kabátu, nebo Skrooge. Bohužel oba trpí podstatnými problémy – zatímco KMyMoney není zcela počeštěn, ale zná Českou republiku a měnu CZK, plynně česky hovořící Skrooge nezná jedinou banku působící na českém trhu a ani českou měnu.
Správa milionového účtu s KMyMoney
Nově se do oficiálních repozitářů dostalo multimediální centrum XBMC (článek na LinuxEXPRESu: XBMC Media Center: Multimediální centrum do obýváku), se kterým svůj počítač jednoduše změníte v HTPC, tedy v počítač určený zvlášť pro multimediální aplikace – video, filmy, televizi, hudbu či fotky.
Mandriva S.A. se také obula do vzdělávacích a vědeckých programů, především co se týče matematiky nebo zpracování dat. Z těch, které jsem zaznamenal, bych mohl jmenovat Sage-Math a nebo Root (v CERNu vytvořený systém pro zpracovávání ohromného množství dat).
Tučňáci pod kapotou – systém
Jádro Mandriva Linuxu 2010 Spring nese označení 2.6.33.4 a opět přináší především lepší podporu hardwaru, například bezdrátových karet RaLink. Změn je opravdu velké množství, zajímavostí budiž zapracování RDBD, tedy systému pro řízení výpočetních clusterů.
Prvním, co běžný uživatel po nainstalování uvidí a na co se zaměří, je vlastní boot a start systému a X server. Na rozdíl od distribuce Ubuntu zatím do Mandriva Linuxu vývojáři nenasadili GRUB2, ale zůstal GRUB legacy, tedy GRUB 0.97. Dále je možné pomocí aplikace Ovládacího centra Mandriva Linuxu DrakBoot heslem chránit některé položky GRUBu, například FailSave režim. Byl urychlen start systému přepsáním startovacích skriptů.
Nastavení děsně tajného hesla do GRUBu
Co se týče X serveru, tak největší změny se budou týkat těch uživatelů, kteří vlastní grafické karty s uzavřenými ovladači – ATI a NVidia. U ATI se jedná o začlenění některých novějších karet do svobodného driveru. U karet s chipy od firmy NVidia se jedná o změnu svobodných driverů nv za svobodné drivery Nouveau, který by měl poskytovat podporu pro 2D akceleraci, RandR pro připojení a nastavení více monitorů (a nebo projektoru) a několik dalších vylepšení.
Systém Mandriva Linux se stejně jako ostatní linuxové distribuce celkově zbavuje staré technologie HAL a nahrazuje ji systémem UDEV. V tuto chvíli je HALu zcela prost tiskový systém, kde detekce tiskáren tak zůstává pouze na UDEV.
Poslední velká změna, které si běžný uživatel asi nevšimne, je výměna démona pro systémové zprávy – Syslogd byl nahrazen systémem rsyslog, který krom všech funkcí syslogd umí i například posílat hlášení do TCP protokolu, emailem informovat správce systému o problémech a nebo uchovávat data v databázích.
Zakázaní „kecálci“ a Firefox pro uživatele petos, hra fillets bude následovat
Byly upraveny také některé moduly Ovládacího centra Mandriva Linuxu. O možnosti heslem uzamknout některé volby GRUBu jsem již psal. Další vylepšení se týká nástroje rodičovské kontroly DrakGuard, kdy můžete nyní i určit programy, které nebudou moci být spuštěny. A poslední nástroj, který dostál větší změny, byl msecgui. Nyní obsahuje v prvé řadě přehled zabezpečení. Na jednom místě tak vidíte nastavení firewallu, aktualizací, úrovně zabezpečení a bezpečnostních kontrol včetně času jejich provedení s možností prohlédnout si výsledky.
Přehled zabezpečení MSecGUI (ano, v testech jsem byl lajdákem...)
Distribuce s francouzským šarmem a temperamentem Brazílie, kde se také nachází část vývojářů, má před sebou poměrně náročné období, protože společnost Mandriva S.A., která vydává Mandriva Linux, je na prodej a nikdo neví, jak se společností budoucí majitel naloží. Ovšem jednou Anne Nicolas, ředitelka vývoje, prohlásila, že „…toto je problém managementu, oni (vývojáři) se teď musí soustředit pouze na distribuci…“ a drží se toho všichni vývojáři. Mandriva Linux zraje jako víno – verzi od verze je lepší.
Má sice chyby a lhal bych, kdybych tvrdil opak – sám jsem jich ovšem už v době vývoje spoustu nahlásil a zatím byly všechny odstraněny. Errata, tedy známé chyby a jejich odstranění, obsahují nejméně položek za posledních mnoho let a povětšinou se jedná o problémy s uzavřenými ovladači grafických karet. Stejně tak se najdou čtenáři, kterým nebude fungovat to či ono, přičemž jim to dřív určitě fungovalo. Ovšem není jednoduché (ne-li vůbec nemožné) vytvořit operační systém pro všechny možné hardwarové kombinace a může se stát, že některé věci prostě fungovat nebudou. Jsem ovšem přesvědčen, že devětadevadesáti uživatelům ze sta bude Mandriva Linux 2010 Spring fungovat bez problémů hned od instalace.
Přehledový článek vyšel také na LinuxEXPRESu: Rychlá recenze: Mandriva Linux 2010 Spring v bodech a obrazech
Nabídka pro čtenáře
Liberix nabízí ve svém elektronickém obchodu dvě knihy věnované Mandriva Linuxu:
Nová kniha 333 tipů a triků pro Mandriva Linux obsahuje zde recenzovaný systém Mandriva Linux 2010 Spring vylepšený (jako vždy) o ovladače, kodeky a další bonusy. Kniha ještě není vyrobená (je napsaná), ale intenzivně se na tom pracuje, aby mohla vyjít kolem 20. července. Pokud nám zašlete předobjednávku, knihu obdržíte ihned, jakmile ji získáme na sklad. Předobjednávky budou mít samozřejmě přednost.
Podobné články
Štítky
2010.1, Mandriva Linux, Mandriva Linux, Mandriva Linux 2010.1, Recenze, Recenze, Spring